V tomto článku se chci podrobněji věnovat hlavnímu plemennému znaku anglického berana a tomu, jak se postupem času vyvíjí. Nediv se, když tu a tam trochu odbočím od hlavního tématu, třeba k péči o drápky nebo k podestýlce. Jsou to prostě důležité součásti, které ke zdravému vývoji uší patří.
V prvních týdnech života rostou uši anglického berana obrovsky rychle. Skoro by se dalo říct, že můžeš ouška pozorovat při růstu každý den, protože plné délky uší, o kterou usilujeme, tedy 60 cm, se většinou dosáhne do 5. nebo 6. měsíce věku. Potom se délka uší mění už jen minimálně, a to kvůli pozdějšímu vývoji hlavy (šířka čela v dospělosti).
Dobrý tip nebo orientační hodnota, jak si ověřit, že uši jednou dosáhnou plné délky, je zkouška, jestli špičky uší sahají až ke kolenům králíka. Pokud špičky sahají dál: velmi dobrý růst. Pokud ke kolenům nedosáhnou: slabá délka uší.
Ale pěkně od začátku:
Anglický beran je jediné plemeno beranů, u kterého uši „padají“ od narození. To znamená, že uši visí dolů od prvního dne a ani později, když mláďata opustí hnízdo, nejsou nesena vzpřímeně. Samozřejmě existují výjimky, například při anatomických vadách.
U jiných beranů mají mláďata zpočátku vztyčené uši a ty pak (podle plemene) po několika týdnech „spustí“. Mladí králíci přitom uši postupně čím dál víc sklápějí, chvílemi je nesou vodorovně (malí letci), až nakonec visí úplně dolů.
Uši mláděte anglického berana jsou v prvních dnech života silné a masité. Čím víc roste srst a mládě přibírá na váze, tím delší jsou i uši. Ve stáří asi 4–5 týdnů jsou uši velmi tenké a citlivé. Od této doby musíš také začít uši mláďat kontrolovat a aktivně o ně pečovat.
Od 5.–6. týdne, kdy už se mláďata aktivně účastní dění v kotci, jsou změny na uších vidět čím dál zřetelněji. Uši budou v následujících týdnech delší než zbytek králičího těla a mláďata si je teď také začínají sama aktivně a intenzivně čistit.
Téma „Péče o drápky u mláďat“ tu zmíním už jen pro úplnost. Kotec by měl být hustě nastlaný slámou, jako podklad pod slámu se doporučuje vrstva měkkých savých hoblin. Silná vrstva podestýlky je důležitá, aby skotačící mláďata neuklouzla na hladké podlaze (jaká je při chovu ve vaně na trus) a neporanila si přitom uši. Silná podestýlka navíc zajišťuje dostatek tepla, které je pro lepší růst uší nezbytné (téma „Proč je teplo pro lepší růst uší užitečné“).
Teď už je také čas nechat mladého králíka potetovat (při chovu ve spolku). V uších se mezitím vytvořila velká síť cév, která prostupuje celé ucho a je dobře vidět, když se na ucho podíváš proti světlu.
Čím větší a výraznější je tato síť cév, tím lépe je ucho prokrvené (teplé) a kůže ucha působí měkčeji. Špatně prokrvené uši se slabší sítí cév působí strnuleji, respektive tužeji, a také nevisí pěkně volně dolů.
Do 6. měsíce věku je pak růst uší dokončený. Pokud králík do té doby nedosáhl ani přibližně potřebné míry (< 57 cm), nedosáhne míry 59 až 60 cm ani později. Jistá rezerva ještě je ve fázi, kdy se hlava výrazněji formuje, hlavně u samce. Nechci tím říct, že zvířata s < 57 cm se musí okamžitě vyřadit. Je to jen moje zkušenost, že od tohoto věku uši už výrazně na délce nepřidají. Klidně ale můžeš vystavovat i zvířata s ušima kolem 58 cm, musíš ale počítat se srážkami bodů (viz článek „Správné měření uší“).
Do chovu by se ale už měla zařazovat výchozí zvířata s plnou délkou uší, protože jde koneckonců o plemenný znak č. 1 anglického berana.
